1. Jaký je vlastně základní princip – vlastnictví a provoz – který má vliv na cenu vodného a stočného?
Svazek měst a obcí – Vodohospodářské sdružení Turnov – vlastní všechen majetek. Jde o trubní vedení, budovy vodojemů, úpraven vody, ČOV, atd.. A tento celý svůj majetek pronajímá formou koncesní smlouvy privátnímu provozovateli – Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. Na základě koncesního řízení je aktuálně majetek pronajat na období 2021 – 2030. Provozovatel jej používá a pomocí něj zabezpečuje dodávku vody a její čištění. Odběratelé mu platí vodné a stočné, z jehož výše přibližně jednu polovinu pošle na účet VHS Turnov formou nájemného.
2. Kdo a jak schvaluje cenu vodného a stočného ?
Cenu schvalují starostové a další představitelé měst a obcí – členové Rady sdružení VHS Turnov. Podklady pro jejich jednání připravují Ing. Hejduk a zástupci provozovatele. První jednání je vždy v září a následují postupně další 2 – 3 kola. Konečné schvalování ceny pro následující rok přijde na pořad většinou na prosincové, jednání. Úplně všechny podklady na jednání, podle kterých starostové rozhodují, jsou veřejně dostupné na webu VHS Turnov.
3. Je na území VHS Turnov nejdražší vodné a stočné 2015 v ČR ?
Není a nikdy nebylo. Mediálně se sleduje jen pár desítek velkých měst a ještě některá nedostatečně. Dalších vlastníků (cen) jsou tisíce a o nich není žádná informace. Soukromé specializované weby navíc ani neumí, nebo nechtějí dopočítat dvousložkovou cenu. Jsou území, kde odběratelé platí měsíční pevný paušál a k tomu klasickou položku za množství skutečně odebrané vody. Jejich součet je např. v Táboře a Hradci Králové o mnoho vyšší než na našem území. A podstatné je i spravedlivě sledovat, že mnoho vlastníků z velkých měst je navíc jen v těsném odstupu v řádu malých korun pod námi. Skoro shodnou cenu tedy má náš soused – Severočeská vodárenská společnost, která ji stanovuje pro svých cca 460 města obcí. Daleko vyšší cena je v posledních letech například na Frýdlantsku.
4. Proč se stále navyšuje cena ?
Protože musíme a také potřebujeme. Musíme to proto, že se podle vysoutěženého modelu mají právo navýšit nákladové položky o celoroční inflaci a také musíme také například dopočítat nárůst státní úplat (podzemní voda, atd.). Inflační nárůst napříč celou ČR a s tím rostoucí ceny základních nákladových položek – elektřina, materiál, chemie a provozní mzdy – přinesl ¾ vliv na cenu 2022.
Nájemné je klíčovým vlastním příjmem VHS na úhradu všech potřebných investic. Abychom nemuseli tolik navýšit cenu – kvůli daleko vyšším nárůstům cen energií pro obyvatele a firmy na našem území, tak jsme se rozhodli ponížit náš plánovaný požadavek na výši nájemného. A to navíc v době, v níž rostou ceny dodavatelských firem výrazně nahoru. Za stejné peníze proto obnovíme méně majetku, než doposud.
Výsledkem těchto všech negativních vlivů je skutečnost, že musíme omezit naplánované investiční akce a současně mírně doplnit financování svazku dílčími úvěry.
V posledních letech má navíc současně výrazný vliv na cenotvorbu stát, který ho uplatňuje přes dotační instituci – Státní fond životního prostředí. To zjednodušeně znamená, že pokud chce někdo státní a evropskou dotaci, tak se musí zavázat, že bude mít v ceně obsaženo dostatek prostředků na obnovu svého majetku. A dotací je tolik, že stát již úspěšně reguluje většinu vlastníků. A jde mu to dobře. Říká – pokud budete navenek alibisti a necháte cenu neúměrně nízkou, tak si budete dlouhodobě vybydlovat majetek. A to je špatně, a proto to nechceme. A abychom mohli tuhle naši vůli z pozice státu vymáhat, tak se musíte zavázat, že nám vrátíte poskytnuté dotace, pokud nebudete tvořit dostatečné zdroje na potřebnou obnovu zastaralého majetku.
5. Na co se používají vybrané peníze z nájemného ?
Jsou tři největší účely a několik menších. Pod zemí i nad zemí je z minulého století hrozně zastaralý majetek a my do něj musíme dávat moc peněz, aby se dal vůbec provozovat. Druhým největším vlivem je na první pohled pozitivní velké množství získaných dotací, ale tím bohužel, vzniká i tlak na sumu vlastních podílů k dotaci. A posledním klíčovým vlivem je nutnost splácet půjčky a úroky, protože nájemné a příspěvky měst v minulých letech nestačily na vytvoření peněz pro úhradu právě uváděných povinných vlastních podílů.
Menšími položkami, které jsou hrazeny z nájemného, jsou pak různé vlastnické povinnosti – vodoměry, stanovení ochranných pásem vodních zdrojů, atd., úhrada chodu VHS Turnov a daňových povinností VHS. Každoroční rozpočet VHS Turnov je také umístěn na veřejném webu.
6. Nerostou díky zdražování zisky zahraničním společnostem ?
Tohle bylo dlouhodobé hlavní argumentační téma většiny povrchně pracujících novinářů. Cena se však stanovuje vždy pro dané území jednoho vlastníka – V naší zemi jsou tedy tisíce cen, tisíce vlastníků a tisíce odlišných provozovatelů. Paušalizovat celou otázku, jak to dělají novináři, je tedy nemožné.
U nás však nikdy neplatilo, že by provozovatel tvořil hrozně zisku a ten někam vyváděl mimo vodárenství. Opak byl pravdou. Protože se provozní náklady a zisk soutěžily na našem území VHS Turnov v koncesním řízení, tak jsme tím dosáhli u zisku neuvěřitelně nízkých sazeb. Díky férové koncesní soutěži na provozovatele tlačili všichni uchazeči v nabídkách tuto položku co nejníže. Novináři populisticky uvádějí ziskové přirážky provozovatelů ve výši mezi 10 -30 %. Vysoutěžená zisková přirážka provozovatele byla a je na našem území jen cca 2,5 %. Náš provozovatel si tedy každoročně odnese úplně minimální roční zisk (okolo 5 mil. Kč), ten pak zdaní a navíc ho ani nikam “neodveze“. Aktuální a pro nás velmi pozitivní přístup vedení provozní firmy je, že posílají do území VHS Turnov ročně okolo 10 mil. Kč na úpravy objektů a nákup potřebné techniky, tedy daleko více, než ziskem vydělají. Navíc firma SčVK a.s. změnila v nedávných letech vlastnickou strukturu, když starostové měst a obcí na území SVS koupili podíl firmy Veolia a provozní společnost je tak plně ve vlastnictví měst a obcí na severu Čech.
7. Zdražuje se také proto, že uživatelé šetří a odebírají méně ?
Ano, ale daleko v menším rozsahu, než každého napadne. My jsme při vypsání koncesního řízení předpokládali po mnohaletých zkušenostech vývoj tržeb a ten se naplňuje. Prodeje jsou skoro stále stejné, kolísají každoročně okolo stejné hodnoty a reagují na okolní prostředí. Bylo sucho, navýšily se prodeje. COVID uzavřel firmy a jejich sníženou spotřebu jsme okamžitě zaznamenali u nárůstů prodejů od obyvatel. V prodejích (tedy v tržbách) máme dva základní problémy. Prvním je, aby si vlastníci nemovitostí napojili své domy na vybudované kanalizace, což však mohou vymáhat jen státní úředníci. A druhým problémem je útlum, nebo naopak rozvoj velkých firem. Klasický je příklad uzavření prádelny v turnovské nemocnici, který přinesl v roce 2014 stejné snížení jako úspory ze všech domácností na našem území. Naopak tehdejší rozvoj firmy VVIS Žernov a napojení areálu na naši pitnou vodu tento pokles z Turnova výrazně zmírnil.
8. Co bude v dalších letech ?
Soutěž na provozovatele – koncesní řízení – dalo jasná pravidla, jak počítat cenu do roku 2030. Inflační hodnoty a nárůsty povinných státních plateb se okamžitě promítnou do ceny jako doposud. Starostové mohou v celém procesu rozhodovat pouze o tom, kolik chtějí nájemného pro naše potřeby a výší nájmu naplnit požadavek státu na tvorbu peněz na obnovu majetku.
V dlouhodobé prognóze se pro rok 2020 uvažovalo o částce mezi 120 a 130 Kč. Poslední roky však starostové chtějí, aby nás okolní vlastníci cenově dohnali, proto je jedním z našich cenových cílů navýšit meziročně cenu méně než u sousedů. Současně starostové samozřejmě vnímají, jak se na obyvatele i firmy útočí vlna citelného zdražování všech základních životních potřeb. A navíc se cena vodného a stočného stala na území našeho největšího člena svazku tématem četných komunálních diskusí.
Podle aktuálního postoje starostů a ceny v roce 2022 (pod 118 Kč/m3 vč. DPH za vodné i stočné) lze tedy očekávat opatrnost v cenové politice i v dalších letech.