• 1. Jaký je vlastně základní princip – vlastnictví a provoz – který má vliv na cenu vodného a stočného?

    Svazek měst a obcí – Vodohospodářské sdružení Turnov –  vlastní všechen majetek. Jde o  trubní vedení, budovy vodojemů, úpraven vody, ČOV, atd.. A tento celý svůj majetek pronajímá formou koncesní smlouvy privátnímu provozovateli – Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. Na základě koncesního řízení je aktuálně majetek pronajat na období 2021 – 2030. Provozovatel jej používá a pomocí něj zabezpečuje dodávku vody a její čištění. Odběratelé mu platí vodné a stočné, z jehož výše přibližně jednu polovinu pošle na účet VHS Turnov formou nájemného.

  • 2. Kdo a jak schvaluje cenu vodného a stočného ?

    Cenu schvalují starostové a další představitelé měst a obcí – členové Rady sdružení VHS Turnov. Podklady pro jejich jednání připravují Ing. Hejduk a zástupci provozovatele. První jednání je vždy v září a následují postupně další 2 – 3 kola. Konečné schvalování ceny pro následující rok přijde na pořad většinou na prosincové, jednání.  Úplně všechny podklady na jednání, podle kterých starostové rozhodují, jsou veřejně dostupné na webu VHS Turnov.

  • 3. Je na území VHS Turnov nejdražší vodné a stočné 2015 v ČR ?

    Není a nikdy nebylo. Mediálně se sleduje jen pár desítek velkých měst a ještě některá nedostatečně. Dalších vlastníků (cen) jsou tisíce a o nich není žádná informace. Soukromé specializované weby navíc ani neumí, nebo nechtějí dopočítat dvousložkovou cenu. Jsou území, kde odběratelé platí měsíční pevný paušál a k tomu klasickou položku  za množství skutečně odebrané vody. Jejich součet je např. v Táboře a Hradci Králové o mnoho vyšší než na našem území. A podstatné je i spravedlivě sledovat, že mnoho vlastníků z velkých měst je navíc jen v těsném odstupu v řádu malých korun pod námi. Skoro shodnou cenu tedy má náš soused – Severočeská vodárenská společnost, která ji stanovuje pro svých cca 460 města obcí. Daleko vyšší cena je v posledních letech například na Frýdlantsku.

  • 4. Proč se stále navyšuje cena ?

    Protože musíme a také potřebujeme. Musíme to proto, že se podle vysoutěženého modelu mají právo navýšit nákladové položky o celoroční inflaci a také musíme také například dopočítat nárůst státní úplat (podzemní voda, atd.).  Inflační nárůst napříč celou ČR a s tím rostoucí ceny základních nákladových položek – elektřina, materiál, chemie a provozní mzdy – přinesl  ¾ vliv na cenu 2022.

    Nájemné je klíčovým vlastním příjmem VHS na úhradu všech potřebných investic. Abychom nemuseli tolik navýšit cenu – kvůli daleko vyšším nárůstům cen energií pro obyvatele a firmy na našem území, tak jsme se rozhodli ponížit náš plánovaný požadavek na výši nájemného. A to navíc v době, v níž rostou ceny dodavatelských firem výrazně nahoru. Za stejné peníze proto obnovíme méně majetku, než doposud.

    Výsledkem těchto všech negativních vlivů je skutečnost, že musíme omezit naplánované investiční akce a současně mírně doplnit financování svazku dílčími úvěry.

    V posledních letech má navíc současně výrazný vliv na cenotvorbu stát, který ho uplatňuje přes dotační instituci – Státní fond životního prostředí. To zjednodušeně znamená, že pokud chce někdo státní a evropskou dotaci, tak se musí zavázat, že bude mít v ceně obsaženo dostatek prostředků na obnovu svého majetku. A dotací je tolik, že stát již úspěšně reguluje většinu vlastníků. A jde mu to dobře. Říká – pokud budete navenek alibisti a necháte cenu neúměrně nízkou, tak si budete dlouhodobě vybydlovat majetek. A to je špatně, a proto to nechceme. A abychom mohli tuhle naši vůli z pozice státu vymáhat, tak se musíte zavázat, že nám vrátíte poskytnuté dotace, pokud nebudete tvořit dostatečné zdroje na potřebnou obnovu zastaralého majetku.

  • 5. Na co se používají vybrané peníze z nájemného ?

    Jsou tři největší účely a několik menších. Pod zemí i nad zemí je z minulého století hrozně zastaralý majetek a my do něj musíme dávat moc peněz, aby se dal vůbec provozovat. Druhým největším vlivem je na první pohled pozitivní velké množství získaných dotací, ale tím bohužel, vzniká i tlak na sumu vlastních podílů k dotaci. A posledním klíčovým vlivem je nutnost splácet půjčky a úroky, protože nájemné a příspěvky měst v minulých letech nestačily na vytvoření peněz pro úhradu právě uváděných povinných vlastních podílů.

    Menšími položkami, které jsou hrazeny z nájemného, jsou pak různé vlastnické povinnosti – vodoměry, stanovení ochranných pásem vodních zdrojů, atd., úhrada chodu VHS Turnov a daňových povinností VHS. Každoroční rozpočet VHS Turnov je také umístěn na veřejném webu.  

  • 6. Nerostou díky zdražování zisky zahraničním společnostem ?

    Tohle bylo dlouhodobé hlavní argumentační téma většiny povrchně pracujících novinářů. Cena se však stanovuje vždy pro dané území jednoho vlastníka – V naší zemi jsou tedy tisíce cen, tisíce vlastníků a tisíce odlišných provozovatelů. Paušalizovat celou otázku, jak to dělají novináři, je tedy nemožné.

    U nás však nikdy neplatilo, že by provozovatel tvořil hrozně zisku a ten někam vyváděl mimo vodárenství. Opak byl pravdou. Protože se provozní náklady a zisk soutěžily na našem území VHS Turnov v koncesním řízení, tak jsme tím dosáhli u zisku neuvěřitelně nízkých sazeb.  Díky férové koncesní soutěži na provozovatele tlačili všichni uchazeči v nabídkách tuto položku co nejníže. Novináři populisticky uvádějí ziskové přirážky provozovatelů ve výši mezi  10 -30 %. Vysoutěžená zisková přirážka provozovatele byla a je na našem území  jen cca 2,5 %. Náš provozovatel si tedy každoročně odnese úplně minimální roční zisk  (okolo 5 mil. Kč), ten pak zdaní a navíc ho ani nikam “neodveze“. Aktuální a pro nás velmi pozitivní přístup vedení provozní firmy je, že posílají do území VHS Turnov ročně okolo 10 mil. Kč na úpravy objektů a nákup potřebné techniky, tedy daleko více, než ziskem vydělají.  Navíc firma SčVK a.s. změnila v nedávných letech vlastnickou strukturu, když starostové měst a obcí na území SVS koupili podíl firmy Veolia a provozní společnost je tak plně ve vlastnictví měst a obcí na severu Čech.

  • 7. Zdražuje se také proto, že uživatelé šetří a odebírají méně ?

    Ano, ale daleko v menším rozsahu, než každého napadne. My jsme při vypsání koncesního řízení předpokládali po mnohaletých zkušenostech vývoj tržeb a ten se naplňuje. Prodeje  jsou skoro stále stejné, kolísají každoročně okolo stejné hodnoty a reagují na okolní prostředí. Bylo sucho, navýšily se prodeje.  COVID  uzavřel firmy a jejich sníženou spotřebu jsme okamžitě zaznamenali u nárůstů prodejů od obyvatel. V prodejích (tedy v tržbách) máme dva základní problémy. Prvním je, aby si vlastníci nemovitostí napojili své domy na vybudované kanalizace, což však mohou vymáhat jen státní úředníci. A druhým problémem je útlum, nebo naopak rozvoj velkých firem. Klasický je příklad uzavření prádelny v turnovské nemocnici, který přinesl v roce 2014 stejné snížení jako úspory ze všech domácností na našem území. Naopak tehdejší rozvoj firmy VVIS Žernov a napojení areálu na naši pitnou vodu tento pokles z Turnova výrazně zmírnil.

  • 8. Co bude v dalších letech ?

    Soutěž na provozovatele – koncesní řízení – dalo jasná pravidla, jak počítat cenu do roku 2030. Inflační hodnoty a nárůsty povinných státních plateb se okamžitě promítnou do ceny jako doposud. Starostové mohou v celém procesu rozhodovat pouze o tom, kolik chtějí nájemného pro naše potřeby a výší nájmu  naplnit požadavek státu na tvorbu peněz na obnovu majetku.

    V dlouhodobé prognóze se  pro rok 2020 uvažovalo  o částce mezi 120 a 130 Kč.  Poslední roky však starostové chtějí, aby nás okolní vlastníci cenově dohnali, proto je jedním z našich cenových cílů navýšit meziročně cenu méně než u sousedů. Současně starostové samozřejmě vnímají, jak se na obyvatele i firmy útočí vlna citelného zdražování všech základních životních potřeb. A navíc se cena vodného a stočného stala na území našeho největšího člena svazku tématem četných komunálních diskusí.

    Podle aktuálního postoje starostů  a ceny v roce 2022 (pod 118 Kč/m3 vč. DPH za vodné i stočné) lze tedy očekávat opatrnost v cenové politice i v dalších letech.